Po obědě, kdy jsme celé dopoledne prováleli v posteli, jsme si říkali že se přece nebudeme válet celý den a tak jsme si našli pohodovou cestičku podél řeky.

Lákala nás na nějaký ten vodopád a logicky je to kolem řeky, jak moc do kopce to asi může být???

No asi tak, že ty vodopády mohli klidně být Niagarské a vešli by se tam rovnou dva a půl krát. V podstatě jsme zakončili ve stejné výšce jako na včerejším Ještědu. Takže klasika nesmeky, trenková teplota atd.

Až sto metrů před cílem nás dohnali nějací dobrodruzi, kteří tam měli nějaký Team Building a jeden z úkolů byl dobrý skutek, tak mi čapli Matesa a těch sto metrů ho vytáhli (taky mohli přijít dříve) jo a pak skočili do Labe.

Budu muset důsledněji číst mapu, jelikož na odpočinkový výlet to bylo trošku moc, ale moc krásné a trasu zvládne opět každý.